Zvěst o hradu z písku pro dospělé

5. července 2015 v 23:00 | Alfa |  Cesta
Náš mladý muž byl alfou. Věděl to, ale označení vzniklo samozřejmě až později. Vše muselo první dozrát, muselo to vzniknout, být definováno. Umět definovat je, dalo by se říci, jedna ze základních schopností mezilidské komunikace. Je důležité umět se dorozumět s ostatními, je důležité definovat naše cíle a tužby. Co vlastně chceme? Klid a mír po zbytek našeho života? A co to vlastně znamená?



Často jsou naše sny a cíle definovány nejasně což vede k tomu, že jsme poté zmatení nejen my, ale také vesmír, který to může zařídit. Když víme, kam chceme dojít, budeme znát směr a nejpravděpodobněji i cestu. Nemusíme ji znát celou, stačí znát první krok a postupně se začnou objevovat další a další.

Říká se, že nemáme dělat druhým to, co nechceme, aby dělali oni nám.. Ale funguje to i obráceně? Dá se říci, že ano - většinou. Funguje v tom jakási zákonitost reciprocity. Je to celé velmi zajímavá věda. Stejně jako v podnikání. Když vymýšlíte produkt, největší úspěchy mívají ty produkty, které vzniknout na základě potřeby samotného autora. Vyrábět něco, co bych si sám nekoupil - to by bylo hloupé. Přesto to lidé dělají, ale to je jiná debata...

...Mladý muž přemýšlel, co by si přál on sám. Něco, co by ho nejen naplnilo, ale naplňovalo po zbytek jeho života. Jaký by měl být jeho život. Jak by měl vypadat svět, ve kterém by se cítil šťastný, užitečný a na správném místě. Ve kterém by měl pocit, že je to to velké ONO. Žádné strastné pocity a touhy být raději někde jinde, cítit hrdost, vnitřní klid a vzrušení zároveň. Byla to velmi komplexní myšlenka.

Vytvořit svět, místo, kde bude moci žít on a další lidé, se kterými by tento svět mohl sdílet. Místo, kde má každý svůj účel, svou hodnotu, své místo, svůj význam, svou důležitou roli. Místo poznání, pochopení, sounáležitosti a naprosté oddanosti, ale také vzrušení, prožitků, zábavy a dobrodružství. Svět, ve kterém se hraje podle zcela jiných pravidel a hodnot. Svět, ve kterém by se mohlo žít jinak. Taková dospělá verze onoho hradu z písku, který by on a lidé, kteří ho budou obývat, mohli nazývat svým domovem. Místo, kde by každý mohl říct s hrdostí a nezničitelným pocitem štěstí a radosti: "to jsou moji lidé!"

Být ten, kdo změní svět - to občas napadne každého z nás. Ale svět je tak velký, vesmír je nekonečný a on byl sám. Jak může jeden člověk změnit něco tak velkého? Pravděpodobně nemůže. Tedy ne přímo. Ale on byl alfa a věděl jednu věc. Nemusí měnit celý svět. Stačí, když změní ten svůj a nechá ostatní se svobodně rozhodnout, zdali se k němu připojí a budou žít v tomto jeho světě. Světě, do kterého se nikdo nerodí s tím, že ho žít musí, ale vybírá si ho, protože ho v něm žít chce...

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Magthealien Magthealien | Web | 6. července 2015 v 2:12 | Reagovat

Pořád přemýšlím, jak jsou na tom alfy se spoluprací s ostatními alfami :)

A také si občas říkám, že vlastně nevím, co je ve skutečnosti ten první krok. Někdy mi přijde, že už jsem začala, začít mi nepřišlo nijak náročně a později třeba zjistím, že mě přeci jen to nejtěžší ještě čeká a že jsem jen cupitala k tomu opravdu prvnímu kroku mířícímu pravě 'tím' směrem. Když už nic, je to zajímavé =D

2 stuprum stuprum | Web | 6. července 2015 v 3:40 | Reagovat

Alfě to moc přeju, ale jen málo lidí dělá to, co opravdu chce. Musíš být prostě výjimečný. :)

3 Alfa Alfa | E-mail | Web | 6. července 2015 v 11:25 | Reagovat

[1]: I k tomu se dostaneme :) Začít bývá nejtěžší, ale je pravda, že je to většinou kvůli strachu. Překážek bude hodně, ale o tom je ta cesta :) řešit problémy, dostávat se postupně dále a tím tak naplňovat ten sen :)

[2]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama